Technika koně při skoku!!!!

TECHNIKA KONĚ PŘI SKOKU!!!! 

Skok koně přes překážku je v podstatě jeden velký cvalový skok. Právě toto vystupňování však s sebou přináší nutnost dobrého zvládání skokové techniky. Skokovou techniku koně můžeme rozdělit na tehniku předních končetin, zadních končetin a na techniku hlavy a krku. Přední končetiny musí kůň vysoko zvednout,ohnout a přitáhnout k tělu. Někteří koně nechávají spodní část končetin viset dolů. Proto musí skočit do větší výšky, aby překážku neshodili. Častá chyba je, že koně své zadní končetiny skládají pod tělo. Nad nejvyšším bodem překážky se kůň musí plně natáhnout . Pokud to neučiní a drží zadní končetiny skrčené pod tělem, zbyde mu málo prostoru pro dokončení skoku. Krk a hlava koně ovlivňují optimální použití hřbetu nad skokem.

Vyklenutí hřbetu/Baskula

Vyklenutí hřbetu/Baskula 

Nad překážkou kůň sníží hlavu a krk a vytvoří tak linii ,,luku''. Tímto lukem překlene oblouk nutný ke zdolání překážky. Šířkové skoky se dvěma stejně vysokými kladinami jsou vhodné pro nácvik vyklenutí hřbetu a pro vytvoření linie luku. Přitom platí, že čím je překážka užší, tím více bude kůň vyklenovat hřbet.

gify s koňmi :*

Horse gif

frís v poušti

milujeme koně

páni :O

krásný detail

neuvěřitelný skok

kopýtko :)

co asi vidí

jak mu to klouže chuákovi :D

ve vodě :)

nádherný arab ten štičí profil :O prostě dokonalý :)))

chudáček

pegasovééé :)))))

nádhernýýý :OO

tomu říkám láska :)*

odpočinek :P

jak koukááá :*

z pohledu jezdce ;)

detail na oko :)*

cval :)

Lehký stehnový sed(Caprilliho sed)

Lehký Stehnový sed

Abychom koně rušili co nejméně a umožnili mu skákat s co nejmenším vypětím, musí se jezdec naučit udržet své těžiště v souladu s těžištěm koně. Musí umět sedět tiše, bez křečovitého držení otěží. Pouze v rovnováze s koněm je sedící jezdec schopen dávat správné pobídky holeněmi a otěžemi. Sed, který se používá pro překonávání překážek, nazýváme lehký stehnový sed. Pro dosažení lehkého sedu zkrátíme třmenové řemeny o dvě až tři dírky. Tím se kolena jezdce více přimknou k sedlu. Trup jezdce se mírně předkloní a váha jezdce spočívá skrz stehna a kolena ve třmenech. Tímto způsobem uvolníme koni více hřbet a kůˇm tak snáze udrží rovnováhu. Důležité je, aby jezdec prošlápl patu dobře dolů a tím zajistil pevnou holeň, která zůstává na místě. Paže uvolněně splývají podél těla a kředloktí je drženo tak, aby tvořilo jekési prodloužení otěží. Ruce musí neustále následovat pohyb hlavy a krku.

lehký stehnový sed

správný sed při skoku

Skokový kůň

SKOKOVÝ KŮŇ

Dobré skokany najdeme mezi koňmi různých plemen. Žádné pevné míry zde neexistují. Samozřejmě je korektní stavba těla pro skokana důležitá. Holeně by neměly být příliš dlouhé, kopyta by měla být pevná a dobře tvarovaná. Záď koně je důležitá pro sílu v odskoku, a proto by měla být kulatá a silná s dobrými hlezny. Velmi krátký hřbet je pro skokového koně nevhodný, neboť bude mít problémy se přenést přes překážku. Dále musí být skokan ve vynikající kondici. Dle odborníků pramení problémy při skákání z 50% z tělesných nedostatků. Bolestivý sval nebo natažená šlacha mohou zavinit nepříjemné situace i v případě, že navenek nic zvláštního nepozorujeme.

Vhodný skokový kůň

Legendární skokový kůň!!!!!!!!

Skokové ježdění

SKOKOVÉ JEŽDĚNÍ

Soulad mezi jezdcem     Lehký stehnový sed

a koněm

V porovnání s jinými jezdeckými odvětvími vzniklo skokové nebo parkurové ježdění jako sportovní disciplína poměrně pozdě. Dobrý a silný skokan byl využíván zejména pro honební ježdění a v kavaleriích. První oficiální soutěž v parkurovém skákání byla zorganizována v roce 1864 v Dublinu. Teprve v roce 1912 se tento sport stal součástí olympijských her. Za zakladatele lze považovat Frederica Caprilliho(1868-1907). Tento Ital představil nový styl sedu jezdce, kterým se jezdec přizpůsubuje pohybu koně. Dnes tento sed nazýváme ,,lehký stehnový sed''.
Většina koní skáče ve volnosti ráda a dobře.Těžkosti nastanou v okamžiku, kdy musí kůň udržet rovnováhu při skoku s jezdcem na zádech. Proto je dobrý soulad mezi jezdcem a koněm nutný. Jezdec nesmí svou hmotností rušit koně v jeho rovnováze. Mimo to musí mít jezdec dobrý cit pro překážku. To znamená, že je jezdec schopen přivést svého koně co nejlépe na správné místo před překážkou. Někteří jezdci mají větší přirozený ,,cit a oko pro překážku'' nežli jiní. Také někteří koně jsou schopni určit lépe správné místo odskoku. Cit pro překážku může jezdec získat a rozvinout pouze častou praxí.

 POTŘEBY PRO SKOKOVÉ JEŽDĚNÍ

• SKOKOVÉ SEDLO: Toto sedlo se od sedla pro všestranné využití liší tím, že má silnější a více dopředu posunuté kolenní opěry a hluboké posedlí. Samozřejmě není nutné si pořizovat ihned specializované skokové sedlo. Sedlo pro všestranné využití se dá dobře použít (jak vyplývá i z názvu) také pro skokovou přípravu koněvs

             Všestranné sedlo                                         Skokové sedlo

• PARKÚROVÝ BIČÍK: Tento bičík je krátký a šikovný. Jezdec ho může nechat splývat dolů směrem k ramenům koně. Takto bičík koně nad skokem neruší. V parkúrové soutěži nesmí bičík přesahovat délku 75cm.                 
                    
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
      Parkúrové bičíky             
  
  
  
   OCHRANA SKOKOVÉHO KONĚ 

• Pro skokové koně existují různé chrániče šlach a strouhavky. Ty zamezují, aby se koně zranili o překážku nebo o vlastní podkovy. Chrániče šlach jsou vyrobeny z kůže,umělé hmoty, filce či z pěnové gumy. Chrání holeně,spěnkové klouby a šlachy na spodcích končetin. Strouhavky chrání spěnkové klouby. Skokoví koně se často zraňují na vnitřních stranách spěnky. Pro jejich ochranu se může připevnit ochranný gumový kroužek okolo kopytní korunky. Zvony chrání kopytní patky a korunkové okraje předních končetin před zášlapem zadní končetiny. Koně se často zraňijí zášlapem hlavně na těžké měkké půdě. Kožené zvony mají většinou zápřezky a zápinky, gumové zvony jsou často přetahovací. Musí se naruby přetáhnout přes kopyta a ve spěnkách obrátit zpátky

zvony

Strouhavky

Šlachové chrániče